Dražbou se rozumí takový prodej, kdy v určený den se nabízí určitá věc ke koupi neurčitému počtu zájemců a prodá se pak tomu, kdo nabídne nejvyšší částku. Z výtěžku dražby je uspokojena pohledávka věřitele, případně více věřitelů.
Předmětem dražebního jednání (dražby) mohou být jak nemovitosti, tak věci movité, ale např. i podnik. Novým vlastníkem dražené věci se stává vydražitel, tedy zájemce, který při dražebním jednání učinil nejvyšší nabídku.
Dražba konaná soudním exekutorem je upravena:
v ustanovení o prodeji movitých věcí v § 321-334a zák. 99/1963 Sb, občanský soudní řád
v ustanovení o prodeji nemovitostí a zástavy v § 335-338a zák. 99/1963 Sb, občanský soudní řád
v ustanovení o prodeji podniku v § 338f-338 zr zák. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
podpůrně v ustanovení § 66,69, 70-71 zák. 120/2001 Sb, exekuční řád
vyhl. 418/2001 Sb.
Co lze dražit?
Draženy mohou být sepsané a zajištěné movité věci, s výjimkou těch, které jsou zákonem nebo soudním rozhodnutím z exekuce vyloučeny. Takto jsou vyloučeny například běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, zdravotnické potřeby a jiné věci, které jejich vlastník potřebuje vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a v neposlední řadě cennosti osobní povahy, mezi které lze řadit např. snubní prsten.
Pokud je povinný (dlužník) podnikatelem, nepodléhají exekuci například věci, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti. (Neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo pro pohledávku, která je zároveň vymáhána.)
Předmětem dražby nemovitých věcí mohou být pozemky a dále stavby spojené se zemí pevným základem (domy, budovy, garáže atd.), rovněž byty a nebytové prostory. Exekucí, tedy prodejem v dražbě, lze postihnout jak stavby evidované v katastru nemovitostí, tak stavby v katastru nemovitostí nezapsané.
Kdo se může dražby zúčastnit?
Dražby se může jako dražitel (zájemce o koupi) zúčastnit pouze ten, kdo do zahájení dražebního jednání zaplatí tzv. dražební jistotu, což je určitá finanční částka, jejíž výši stanovuje soudní exekutor. (U prodeje movitých věcí se povinnost složit jistotu požaduje pouze u věci, jejíž hodnota převyšuje ekvivalent částky 45.000,- EUR. )
Nemůže-li nebo nechce-li se případný zájemce dražby účastnit osobně, může se zúčastnit prostřednictvím svého zástupce, fyzické osoby, která k tomuto musí být vybavena úředně ověřenou plnou mocí.
Za právnickou osobu, obec, kraj nebo stát mohou dražit fyzické osoby, které jsou oprávněny za ně jednat, případně zástupci s plnou mocí, kteří prokáží své oprávnění dražit úředně ověřenou listinou či plnou mocí.
Jednání je jinak veřejné
Kdo se nemůže dražby zúčastnit?
Dražitelem nemůže být:
povinný (dlužník), tedy osoba, jejíž věc má být dražena a
manžel povinného
dražiteli rovněž nemohou být soudní exekutoři, jejich zaměstnanci, soudci, zaměstnanci soudů a dále osoby, které jsou vyloučeny z nabývání majetku podle zvláštního předpisu (devizový cizozemec podle § 17 zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon).
tzv „obmeškaný vydražitel“ (vydražitel, který v dražbě nemovitostí nedoplatil přes výzvu nejvyšší podání a zmařil tak dražbu)
Co je to nejnižší podání?
Nejnižším podáním se rozumí taková nabídka dražitele, která představuje minimum, za které je předmět dražby možné vydražit.
V případě dražby movitých věcí je nejnižší podání určeno částkou ve výši 1/3 rozhodné ceny.
V případě dražby nemovitostí ve výši 2/3 výsledné ceny nemovitosti. Pokud při prvním dražebním jednání není nemovitost vydražena, je při opětovné dražbě nejnižší podání sníženo na ½ výsledné ceny.
Kdo určuje cenu a podle čeho?
Má-li být přistoupeno k dražbě nemovitosti, je soudním exekutorem vždy ustanoven znalec, jemuž je usnesením uloženo, aby zjistil obvyklou cenu nemovitosti, včetně jejího příslušenství a jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených. Znalec vypracuje posudek, který musí zahrnovat všechny skutečnosti, na základě kterých ke stanovené ceně dospěl. Soudní exekutor pak cenu nemovitosti určí na základě znaleckého posudku, který má k dispozici.
Od takto určené ceny je odvozeno nejnižší podání, které je stanoveno dražební vyhláškou a případná minimální výše příhozů při dražbě samotné.
Není-li cena movité věci stanovena úředně podle § 5 zákona o cenách č. 526/1990 Sb., je stanovena odhadem vykonavatele soudního exekutora. Pokud jde o případ, kdy k určení ceny nepostačují znalosti a zkušenosti vykonavatele, vydá soudní exekutor usnesení, jímž je ustanoven znalec k ocenění věci. Znalci je uloženo, aby za účelem stanovení ceny vypracoval znalecký posudek.